Na úvodní stránku



Pingpong

Miloslav Fuček

Poezie

Přečteno: 553


Ještě jedna zapomenutá básnička, která také zzaněla na Posezení na Věži, které jsme natáčeli jako diafonový pořad se svým dětským turistickým oddílem.


Pinkám, pinkám míčkem

a dopuju se mlíčkem.

V ruce držím pálku,

vedu lítou válku.

Soupeř jenom kouká,

a rozhodčí si brouká.

Síťka se jen vlní,

hlediště se plní.

Jeden divák mlaská

a hlediště tleská.

Soupeř náhle smečuje

a pak toho lituje.

Dneska mi to vychází,

soupeř míčky odhází.

Protihráč podává

a přitom nadává.

Soupeř podal špatně,

hraje dneska matně.

Divák ani nedutá,

trenérka je mrzutá.

Můj trenér se raduje,

náš tým dneska kraluje.

Míček dělá hop, hop, hop,

když rozhodčí zvolá stop.

Dál se hraje na limit,

teď ho musím vyřídit.

Zápas končím smečí,

protihráč jen brečí.

Soupeř se teď vzteká,

já jsem mistr světa.

Trenérka mě objímá,

mě to hrozně dojímá.

Srdce mi teď buší,

medaile mi sluší.

Znovu piju mlíčko,

stydne mi kafíčko.


Sdílet na Facebooku

Zpět


Provozuje a vytvořil Ing. Miloslav Fuček - MF SOFT
Všechna práva vyhrazena ©2002-15
Kopírování částí webu či přebírání částí textu není povoleno bez souhlasu majitele webu.

Dnes je čtvrtek
20.09.2018