2/VI

Druhý týden v prosinci bylo v pátek ve škole promítání. Promítali v tělocvičně Poklad na stříbrném jezeře a vybírali jen korunu. Tak jsme se šli podívat. Zájem byl velký a tělocvična byla plná. Představení skončilo v pět a tak jsme měli ještě chvíli času do večeře. Vypadalo to, že se budeme chvíli koulovat před školou s Ivanovou partou. Ivan a kluci z jeho party seděli dost vzadu a tak byli venku dřív. Tam je ale začali koulovat šesťáci. My jsme chtěli vpadnout Ivanově partě do zad a zaútočit na ně z druhé strany, ale než jsme to mohli provést, napadli nás kluci z 6.B. Ivan a jeho parta se koulovali s kluky z 6.A, kteří byli na druhé straně. Museli jsme ustoupit směrem k Ivanovi a jeho partě a začali jsme se bránit společně.

Šesťáků bylo víc a navíc někteří házeli ledovkami. Byli jsme v hrozné defenzívě. Najednou dostal Míša ledovkou do hlavy. Stál vedle mě a tak jsem slyšel, jaká to byla rána. Míša spadl na zem a zůstal ležet. Šesťáci se dali na zmatený útěk. Míša nám naznačil, že mu nic není a zeptal se, jestli už jsou šesťáci pryč. Když byli, tak vstal. Byla to ale pořádná rána, protože Míša málem zase spadl a chvíli se mu točila hlava. Martin mu odhrnul vlasy z čela a uviděli jsme pořádnou modřinu.

V sobotu odpoledne promítali v tělocvičně pionýři. Vstup byl zase za korunu a i pro nepionýry a tak jsme se šli podívat. Byl to film o prázdninovém dobrodružství dětí na táboře. Když jsme vyšli ven, šesťáci nás zase začali koulovat. Zase házeli ledovkami. Martin, který dostal ledovkou do ramene, se na jednoho rozběhl. Ten si zrovna dělal koule a Martin ho nakopl. Kluk se zabořil hlavou do sněhu a schytal od Martina ještě pár dalších kopanců. Málem z toho vznikla rvačka, která by pro nás asi nedopadla dobře, protože šesťáků bylo víc a ještě jsou starší.

Ivan jim začal nadávat, že jsou srabové, když si dovolují na mladší a ještě je jich víc. Jeden ze šesťáků mu odpověděl, že to mysleli ze srandy. Tím rozčílil Martina. "To je pěkná sranda, když házíte ledovkami. Podívej se, co jste udělali včera Míšovi", řekl a ukázal Míšovu bouli, která vypadala dnes ještě hrozivěji než včera. Martin na toho šesťáka tak řval, že ten se s ním už chtěl začít prát. Když však uviděl Míšovu bouli, tak se zklidnil a uznal, že ten, co mu to udělal, je blbec.

"Já ale ledovkami neházím", hájil se.

Tenhle šesťák je mezi šesťáky asi takovou autoritou jako u nás Martin nebo Ivan. Na jeho pokyn nás šesťáci nechali a odešli. On se pak Míšovi omluvil za toho, kdo mu to udělal. Tím uklidnil Martina. Ostatně ten se s ním potom skamarádil a tak jsem zjistil, že je to Milan Kracík z 6.A.

Tahle příhoda nás s Ivanem a jeho partou sblížila. Ivan sice zůstal pořád stejným frajerem, ale už se s námi přestal pořád prát. Panovalo mezi námi příměří.