1/IV

Máme celkem dobrý rozvrh hodin, odpoledku máme jenom ve čtvrtek. V pondělí jsme si na odpoledne domluvili s klukama z béčka fotbal. U nás je kapitánem Martin, který hraje z nás nejlépe. Hraje totiž fotbal závodně. Martin určil tuto sestavu. Do brány půjde Honza Beneš, do obrany Radek Holub, Vojta Pechlát, Radek Pechlát a Honza Soukup. Zálohu bude hrát Radim a Ondra a v útoku hraju já, Martin, Mirek a Míša. Náhradníky jsou Jakub, Petr a Libor.

Béčáci si postavili do brány Dana Urbánka, který umí perfektní robinzonády. Na takové robinzonády si náš Honza netroufne, i když chytá taky dobře. Z béčka je nejnebezpečnější Radek Šimek. Jak se ukázalo, umí fotbal stejně jako pingpong. Hned na začátku nám dal gól. Výborně si rozumí s René Šafránkem, s kterým si vzájemně přihrávají. René a Ondra Šafránek, kterého mají v obraně, hrají fotbal závodně. Ostatní kluci z béčka jsou dost slabí. Snad jedině Robert Stewart něco umí. Hraje taky obranu a zabránil několika gólům, když Martin obešel Ondru. Ondra se vysouval i do útoku. Je hodně rychlý a vždycky se stačil včas vrátit.

Od Radka Šimka jsme se dozvěděli, že kdysi hrál fotbal taky závodně. Pak ho ale zlákal pingpong a obojí se nedalo stihnout. A tak po tom, co se přestěhovali, se nechal přeregistrovat jen v pingpongu a fotbalu nechal. Šimkovi se přistěhovali z Brna. Radek tam hrál pingpong za Zbrojovku. Teď v Praze ho vzala Sparta. Hraje za mladší žáky a jeho brácha za starší. Oba se dostali hned do áčka a to už je ve Spartě něco.

Ondra je pro nás velice nepříjemný, protože stačí oběhat celou obranu. Dostat se přes něj dokáže jenom Martin a občas Mirek, ale ten vždycky jen za cenu faulu. Když sfauloval Ondru už potřetí, začal mu Ondra nadávat. Málem se poprali. Divil jsem se Ondrovi, že si na Mirka troufá, protože je skoro o hlavu menší. Martin s Radkem, který je kapitánem béčka, to ale urovnali po dobrém. Martin vysvětlil Mirkovi, že tím posledním faulem mohl Ondrovi způsobit takový úraz, že by třeba už nemohl hrát. Přesně takhle viděl, jak jednou v první lize jednomu hráči přetrhl hráč vazivo na noze a ještě mu ji zlomil. Náhodou jsem to viděl taky. Bylo to v televizi a byla to hrozná podívaná. Ta noha propružila a prohla se strašně moc. Toho hráče odnesli na nosítkách. Dostal se z toho asi až za dva roky a teď hraje už jenom druhou ligu.

Když se to Mirek dozvěděl, tak se Ondrovi dokonce omluvil a pak hrál opatrně. Ostatně, jak potom zjistil, Ondra hraje za mladší žáky Bohemians a Mirek fandí právě Bohemce. S béčkem jsme nakonec prohráli 4:7. Všechny naše góly dal Martin. Na dva se sám prokličkoval z obrany. Obešel Ondru i Roberta, což se mu za zápas podařilo celkem pětkrát. Třikrát ale Dan chytil vyložený gól. Dohodli jsme se, že si dáme odvetu. V úterý to nejde, protože béčko má odpoledku. Tak jsme se dohodli na středu. Po večeři jsme se sešli a radili jsme se, co na béčko zahrát. Martin vymyslel taktiku. Honza Soukup si vezme na starost Reného a bude ho osobně bránit. Radka Šimka dostal na starost Radek Holub a v případě potřeby budou vypomáhat Vojta nebo Radim. My v útoku jsme si dohodli taktiku na Ondřeje. Toho musíme obejít přihrávkami. Martin a Mirek budou míče přebírat od zálohy, popřípadě se trochu vysune i záloha, zvláště Radim. Já s Míšou se budeme vysouvat hodně dopředu a budeme zakončovat. Martin se k nám buď prokličkuje a nebo jednomu z nás nahraje. Dan nás tolik neuhlídá. Když třeba vyběhne na mě, tak já buď vrátím Martinovi nebo doťuknu Míšovi a ten bude mít před sebou volno, protože Dan se nestihne tak rychle vrátit. Martinova taktika je dobrá. Máme výhodu, že máme daleko vyrovnanější mužstvo. V béčku hraje vlastně jen pět kluků a ostatní se nám jenom pletou pod nohami.