IV. V Kamenici

Pavel přijížděl do Kamenice s trochou zvědavosti a současně i s trochou obav, zda tu najde dobré kamarády. Sice ví, že tu bydlí Zdeněk, ale ten může taky bydlet až na druhém konci města.

Konečně byli před domem, kde budou bydlet. Za chvíli už šli do bytu, který mají v druhém patře. Pavel byl zvědavý na svůj pokoj. S rodiči se dohodl, že si ho zařídí sám. Stěhováci začali nosit nábytek. Pavel s rodiči nosili lehčí věci, jako kufry a podobně. Část věcí odnesli do sklepa. Tam si také Pavel odvezl kolo. Pak tam ještě nosil různé drobnosti a hlavně kompoty. Při tom netušil, že je pozorně sledován několika kluky z domu. Ti na něj chystali lest. Dva se přiblížili až k dvířkám jejich části sklepa a když tam Pavel rovnal věci a byl k nim zády, tak mu přibouchli dvířka a zamkli ho. Pak bleskurychle zmizeli a zhasli.

Pavel se postupně došátral k dvířkám, ale neotevřel je, protože byly zamčené. Sedl si teda na zem a čekal, co se bude dít. Asi za dvacet minut se rozsvítilo a někdo do sklepa šel. Za chvíli Pavel viděl malého kluka. Šel do protějšího sklepu. Uložil si tam kolo a málem by si Pavla nevšiml. Pavel pochopil, že nepatří k těm, co ho tu zamkli. Upozornil na sebe zašramocením.

Chlapec sem zamířil a Pavla uviděl. Brzo pochopil, že ho tu kluci zamkli. Rozhlédl se a za chvíli uviděl na zemi klíč, který tu kluci nechali. Odemkl.

"Ty ses dneska přistěhoval?", zeptal se Pavla.

Pavel přikývl. "A hned mě tu někdo zamknul", řekl.

"To jsou blbé fórky kluků z baráku", řekl chlapec.

"Já jsem Michal a bydlím hned vedle vás", představil se chlapec.

"Já jsem Pavel. A dík žes mě odemkl."

Míša se jen usmál. Pak šli spolu nahoru. Pavel se zeptal Míši na Komenského ulici. Tam totiž bydlí Zdeněk. Míša ho potěšil odpovědí, že je to kousek odsud a nabídl se, že ho tam zavede. Pavel pozval Míšu domů a ukázal mu svůj pokoj. Zatím tu má postel a skříň. Zbylý nábytek půjdou koupit odpoledne. S Míšou umístili postel, se skříní pomohl otec.

"No vida, už máš prvního kamaráda", řekl Pavlovi táta.

"Do které chodíš třídy?", zeptal se Míši.

"Teď půjdu do páté", odpověděl Míša.

Na to Pavel zazářil. Typoval Míšu tak na třetí třídu, protože je dost malý.

"To budeme možná chodit spolu do třídy", řekl Pavel.

I Míša byl teď udivený, protože Pavel je taky dost malý. Je stejně velký jako Míša. Pavel pozval Míšu, aby s nimi odpoledne šel vybírat nábytek.

Míša se jmenuje příjmením Jeřábek. Jeřábkovi bydlí hned vedle Novákových a sousedí spolu i jejich balkóny. Míša je stejně velký jako Pavel a oba jsou na svůj věk dost malí. Míša je blonďák, Pavel je tmavovlasý. Oba mají trochu delší vlasy, oba jsou modroocí. Kdo je dobře nezná, by si je mohl ze klidně ze začátku i plést.

Míša měl na sobě bleděmodré ošoupané džíny. Pavel si hned všiml, že to jsou Lee Cooperky. Velice podobné má taky a tak se do nich hned převlékl. Když to Míša viděl, tak se usmál. Ukázal na Pavlovy hnědé manžestráky Eagle, které viděl v kufru a řekl, že má doma taky takové. Začali hned hledat stejné šaty. Našli ještě jedny tepláky a tričko. A oba mají nové džíny Lee Cooperky.

Dohodli se, že si je vezmou první den do školy a k nim to stejné tričko.

"Já chodím do áčka", řekl Míša. "Snad tě dají taky do áčka."

"To by bylo boží", řekl Pavel. "Seděli bysme v jedné lavici." Míša jen přikývl. Do oběda byl ještě čas, tak šli na chvíli ven. Míša zavedl Pavla k řece a chvíli se dívali na kačenky, které tu byly. Pak se vrátili na oběd.

U Nováků jedli jednoduše, protože na vaření složitého oběda nebyl čas. Paní Nováková uvařila z konzervy. Pak šli kupovat nábytek, Míšu vzali s sebou.

Míša pomohl Pavlovi vybírat nábytek do jeho pokoje. Pavlovi koupili koberec, několik skříněk, psací stůl a ještě malý stolek s židličkami. Pak ještě dokoupili nábytek do obývacího pokoje. Přivezou jim ho ve středu. Na zpáteční cestě ještě nechali přidělat klíče pro Pavla, protože měli jen dvoje. Míša má svoje klíče na kroucené šňůře zavěsené na kalhotách. Má doma ještě jednu šňůru a tu Pavlovi slíbil a večer mu ji taky dal.

Kluci objevili, že se můžou navštěvovat přes balkón. Příčka mezi balkóny se dala snadno přelézt. Společnými silami taky domluvili první sbližovací návštěvu pro rodiče. Večer se sešli všichni u Jeřábků. Po večeři se Pavel s Míšou odebrali do Míšova pokoje a rodiče se bavili v obýváku. Kluci ještě stačili dohodnout na čtvrtek společný nákup. To jim umožní, aby jim rodiče koupili stejné šaty.

Večer se klukům nechtělo jít spát. Pavel usínal plný dojmů. Jeho obavy se rozplynuly. Míša bude stejně dobrý kamarád jako Radek.

V úterý šli Novákovi do školy. Míša s Pavlem byli napnutí, jestli se Pavel dostane do áčka. Pavlovi rodiče dostali instrukce, že se o to mají všemožně snažit. Kluci netrpělivě čekali před školou. Když Novákovi vyšli, chvíli je napínali, ale nakonec je potěšili. Pavel je taky v áčku. Kluci se radovali. Zbytek dne byli spolu venku. Míša seznámil Pavla s nejbližším okolím. Zavedl Pavla i do Komenského ulice.

Pavel vyndal lísteček s adresou a hledal, kde bydlí Zdeněk. Když viděl Míša jméno na lístečku, usmál se a řekl: "To je náš spolužák."

Zdeněk nebyl doma. Zdeňkovi rodiče řekli klukům, ať přijdou odpoledne, že mu řeknou, že tu byli, aby na ně počkal. Zdeněk byl překvapený, když uviděl ve dvěřích Pavla a Míšu a ještě víc, když se dozvěděl, že jsou s Pavlem spolužáci. Společně šli ven. Pavel zahlédl první kluky z jejich domu. Nejprve to byl Viktor Kukačka.

Je to šesťák a je na svůj věk dost velký. Je to vůdce kluků v domě a téměř jistě to byl organizátor Pavlova zamčení ve sklepě. Spolu s Viktorem viděli Filipa Nováčka. To je jejich spolužák. Je sice trochu frajer, ale celkem se s ním dá vyjít.

"Až zjistí, že s ním chodíš do třídy, tak s ním problémy mít nebudeš", řekl Míša. "Ale na Viktora si dej radši pozor."

Míša vyjmenoval Pavlovi ostatní nájemníky domu. V přízemí bydlí Kovářovi. To jsou důchodci. Vedle bydlí Lorencovi, to jsou mladí manželé, kteří mají dvě malé děti. Staršímu jsou tři roky.

V dalším bytě bydlí domovník, ten má už velké děti, kluka 17 let a holku 19 let. Vedle bydlí Kukačkovi. Viktor má ještě menšího bráchu Honzu, který chodí do třetí třídy.

V prvním patře bydlí Kovaříkovi, kteří mají syna Mílu, který chodí do 4.A a dceru Janu, která chodí do 6.B. Míla je trochu frajer a rád se vytahuje. Určitě byl pravou rukou Viktora při té akci proti Pavlovi. Vedle bydlí Nováčkovi. Ti mají mimo Filipa ještě Janu, která chodí do 3. třídy. V prvním patře ještě bydlí Wágnerovi, kteří mají syna Honzu, který chodí do třídy s Viktorem a má sestru, které je 17 let. Na Honzu by si měl Pavel dávat taky radši pozor. Čtvrtý byt v prvním patře patří Mášovým. Mirek chodí do 6.A a Ondra do 4.C. To jsou dobří kluci a pokud se celé akce proti Pavlovi zúčastnili, tak určitě jen jako diváci.

V druhém patře bydlí Stoklasovi. Ti mají pětiletého Davida a tříletou Janičku. Mračnovi, kteří bydlí vedle, mají Zdenu, která chodí do třídy s Mílou a Lucku, která chodí do třídy s Mirkem. V 3. patře bydlí Pradáčovi. S Alenou chodí do třídy a její brácha chodí do 7.C. Taky patří do Viktorovy party. Jejich sousedi jsou Velcí a Kantoříkovi. Oba kluci chodí do 5.B a jsou také členy Viktorovy party. Jarda Velký má sestru Evu, která chodí do 7.A a Ruda Kantořík je jedináček. Čtvrtý byt v 3. patře patří Procházkovým, kteří mají šestiletého Lukáše a čtyřletou Věru.

V posledním patře bydlí Pavelkovi, kteří mají Jitku, která chodí do 5.A a Lukáše, který chodí do třetí třídy. Vedle bydlí Václav Král. Je mu něco přes dvacet a je svobodný. Další byt patří Kupkovým, což jsou starší manželé, kteří mají již dospělé děti, které bydlí jinde a Kovaříkovi, což jsou důchodci.

Venku několik dětí viděli a Míša je Pavlovi ukazoval. Pavel tedy už zná Filipa, Mílu, Jirku, Rudu, Mirka a Ondru a z děvčat Alenu. To mu pro dnešek zcela stačí. Z okolí už ví, kde je škola, samoobsluha, kino, sportovní potřeby, papírnictví a obchodní dům Prior. Hned za ním je kulturní středisko, knihovna, holič a sběrna. Nedaleko je pošta a spořitelna.

Ve středu přivezli Novákovým nový nábytek. Míša se Zdeňkem radili Pavlovi, jak ho rozmístit. Potom mu pomohli do něj narovnat věci. To jim zabralo skoro celý den. Přesto vyšetřili odpoledne dvě hodiny a jeli se projet na kolech.

Ve čtvrtek odpoledne šli Novákovi a Jeřábkovi společně nakupovat. Vše co kupovali Novákovi pro Pavla, koupili Jeřábkovi i pro Míšu a naopak. Kluci si společně koupili dětský telefon, který si večer natáhli přes balkón z pokoje do pokoje.

V pátek šli Míša s Pavlem k holiči. Moc si ale vlasy zkrátit nenechali. Na holiče měli dva požadavky - zkrátit vlasy co nejmíň a aby měli oba stejný účes. Odcházeli spokojeni.

Odpoledne šli Pavel s Míšou zase ven. Přidal se k nim Filip. Nenápadně vyzvídal, co je Pavel zač. Pavel s Míšou na sebe mrkli a hned byli domluvení, že všechno mu tak hladce neřeknou. Míša si zahrál na hloupého a řekl mu to, co Filip věděl, to jest že se Pavel přistěhoval. Pavlovo jméno zatím zamlčel. Filip pochopil, že bude-li se chtít něco dozvědět, bude muset i on něco říct. Moc se mu do toho nechtělo. Míša ho navnadil první informací: "Je to náš nový spolužák."

Filip se zatvářil udiveně.

"No co se divíš, já jsem taky malej."

Filip si je prohlédl. Zkonstatoval, že jsou skutečně oba stejně velcí. A hned mu taky došlo, že už se stačili pořádně skamarádit.

"V tom pondělí já nejedu", začal. "To si zorganizoval Viktor."

"Ale něco o tom víš", pomáhal mu Míša.

"To jo, ale necháte si to pro sebe?"

Kluci přikývli.

"Byl tam ještě Jarda, Míla, Jirka, Ruda, Petr a já. Já jsem je teda jen pozoroval. Schovali se ve sklepě a Viktor s Jardou tě pak zamkli a zhasli. Míla hlídal u dveří."

Míša teď věděl, že našel slabý článek Viktorovy party. Filip si proti Pavlovi už nic netroufne a bude se v tom směru snažit brzdit i partu. Třída, do které chodí, totiž drží pohromadě a jakoukoliv zradu by mu dala znát. To Filip moc dobře ví. Proto se také hned rozpovídal, když zjistil, že Pavel bude chodit s nimi do třídy. Jinak by z něj nedostali nic. Míša teď pohledem Pavlovi naznačil, že může klidně Filipovi říct víc. Pavel se Filipovi představil, což Filip opětoval. Pak se začal vyptávat, odkud se přistěhovali.