Kapitola osmnáctá

Byly Vánoce. Nás v klubu čekaly dražby pozemků a po nich středisková Vánoční besídka. Udělali jsme si i svoji klubovou. Mimo hezkého programu a nadílky jsme se také radovali z výsledků dražeb pozemků. Většina z nás vydražila dobré pozemky. Ty hned na první lednové schůzce vybavíme a uzavřeme kontrakty, takže budeme z pozemků bohatnout.

Po Vánoční besídce nás čekaly Vánoce doma. Dostal jsem spoustu pěkných dárků. mezi nimi byly i filmy do mého foťáku a dostal jsem i fotoblesk. Táta mi koupil k foťáku i teleobjektiv a širokoúhlý objektiv. U stromečku jsem dofotil film a hned po Vánocích jsme ho s tátou vyvolali a udělali jsme z něj fotky. Táta mě to učil. Film mi vyvolal sám a já se díval. Pak jsme spolu v temné komoře dělali fotky. Poslední fotku nechal táta dělat mě a docela se povedla. Táta mi řekl, že ještě tak třikrát až pětkrát budeme dělat fotky spolu a pak to zvládnu sám. Filmy si ale radši nechám od táty vyvolávat delší dobu, protože ten, když se zkazí, se už nedá opravit. Pokud se zkazí fotka, tak je akorát zkažený jeden papír a udělá se znova.

Mezi Vánocema a Novým rokem jsme udělali několik klubových schůzek. Na jedné z nich jsme si udělali turnaj v pingpongu. Ve finále jsem se utkal s Michalem. Ten proti mě sice nehrál naplno, ale stejně jsem neměl šanci. Uspořádali jsme střediskový turnaj v pingpongu. Byl součástí meziklubové soutěže. Michal nám zajistil deset bodů za 1. místo. Druhý byl Radek Kostka, třetí Honza a čtvrtý já. Dále to bylo trochu komplikované, protože se muselo určit pořadí na prvních deseti místech. Poražení čtvrtfinalisté tedy hráli ještě o umístění. Pátý skončil Miloš, šestý Pavel, sedmý Michal Kovář a osmý David. Nejkomplikovanější to bylo s 9. a 10. místem. I ta jsme ale určily. Devátý byl Vláďa a desátý Filip. Ti už ale stejně svým klubům body nepřidali. Nejúspěšnější jsme byli my. Zásluhou Michala a mě jsme získali 17 bodů a to nás vyneslo na 1. místo. Druzí byli Kamarádi s třinácti body a o třetí místo se dělili Poutníci a Ochránci s devíti body. V Poutnících se o ně zasloužil Radek sám, protože ostatní se v první desítce neumístili.

Hned v lednu jsme začali vybavoval zakoupené pozemky. Většina z nás si na to brala úvěry v bankách, které jsme k tomu měli k dispozici. Důležité pak bylo uzavírání kontraktů. Tady výrazně pomohli bílí obchodníci, kteří od nás za oboustranně výhodné ceny vykupovali ropu, zlato, stříbro a uran. Výhodnost těchto obchodů spočívala i v tom, že u naleziště postavili svoji pevnost, která naleziště a okolí chránila. Tady rozhodovalo i to, kdo si jak rychle pozemky vybavil a kontrakty uzavřel. Bílí obchodníci sice nakupovali hodně, ale ne zase neomezeně. Protože pořadí bylo podle postavení ve středisku, tak jsem vybavoval brzo a uzavřel jsem velmi dobré kontrakty. Mám šest pozemků a na nich ropu, uran, zlato, stříbro, černé a hnědé uhlí, platinu, měď, zinek, rtuť a železo. Mám i úrodnou půdu a hojné lesy. Takže vyvážím ryby, obilí, víno, pivo a maso. Postavil jsem si pivovar a vinařský závod. Zlato mimo vývozu i zpracovávám.

Alan nám řekl, že výhodnost pozemků a kontraktů se pozná do měsíce. ten totiž v naší hře odpovídá jednomu roku. Vzhledem k tomu, že mám i dost akcií, stane se ze mě možná boháč.