14/II

Na Štědrý den jsem zase vstal dost brzo. Vzhůru byla zatím jen babička a dědeček. Brácha vstal hned po mě, ještě dříve než máma a táta. Nejdéle spala dnes teta Marcela. Zase jsem pomohl dědovi se sněhem, brácha tentokrát pomáhal taky. Po snídani nám přinesl děda stromeček a začali jsme ho strojit. Moc jsme nespěchali, porotže nás to baví. Občas nám to přišla zhodnotit Pavla, která pomáhala v kuchyni.

Když jsme měli stromeček ozdobený, takjsem si šli zabalit dárky a potom jsme se dívali na televizi. Bylo tam několik velmi zajímavých pořadů od pohádek přes písničkové pořady ke komedii. Já se normálně v televizi na pohádky nedívím s výjimlou některých, které jsou napínavé, jako jsou třeba pohádkové seriály, kde hrají děti. Na klasické pohádky se dívám jen na Štědrý den. To mi výborně zkrátí dlouhou chvíli do štědrovečerní večeře. Té jsme se taky konečně po páté hodině dočkali. Všichni jsme zasedli ke slavnostně prostřenému stolu a s chutí jsme se pustili do kapra a bramborového salátu. Já s bráchou jsme k tomu připíjeli Coca colu, dospělí víno.

Po kapru přinesla babička polárkový dort a cukroví. Potom jsme zase v obvyklém pořadí nosili pod stromeček dárky. Konečně jsme přišli všichni ke stromečku a babička začal rozdělovat dárky. Já s bráchou jsme ji měli zase nejvíc. Když byly dárky rozdány, tak se prskalo prskavkama. Já s bráchou jsme si potom stromeček vyfotili a udělali jsme si několik celkových fotek. K tomu nám půjčil táta fotoblesk. Pak jsme pozhasínali svíčky a šli jsem si prohlížet dárky.

Já s bráchou jsme každý dostali fotoblesk a dva objektivy. Já mám širikoúhlou třicítku a teleobjektiv stopětatřicítku. Brácha má širokoúhlou pětadvacítku a teleobjektiv dvěstěpadesátku. Podle potřeby si je budeme moct půjčovat. Oba jsme dále dostali lyže a brusle. Další dárky byly různé. Podle mého očekávání jsme dostali kazety, nahrané i čisté. Od strýce Karla jsem společně dostali autíčko na vysílačku a brácha dostal sbírku malých modelů formule jedna a já malou raketu, která se dá odpalovat a má dostřel asi pět metrů.

Dárky jsme si odnesli do podrovního pokojíčku. Nepobrali jsme je ani nadvakrát. Měli jsme z nich velkou radost. Já dostal ještě nějaké knihy: Winnetoua, Robinsona Crusoe a několik knih od Julese Verna. Hned jsem si začal číst Dvacet tisíc mil pod mořem a brácha si zase četl knihu o autech, kterou dostal ode mě.

V pondělí jsme se hned šli pochlubit Jakubovi, co jsme dostali za dárky. Jakub toho taky dostal hodně, spoustu různých stavebnic, knížek a taky dostal kazety k magnetogonu. Dostal i nové džíny a nové manžestráky. Všechno nám ukazoval a odpoledne šel on k nám. My jsem mu zase ukázali co jsme dostali my.

V úterý jsem se za chvíli stavili za Járou a Mílou. Dlouho jsme tam ale nebyli a s Jakubem jsme šli sáňkovat. Ve středun už kluci směli zase ven. Šli jsme sáňkovat společně k lesu. Vojta chtěl sice sáňkovat nad silnmicí, protože se mu až k lesu nechtělo, ale my řekli, že jdeme k lesu. Mirek byl tentokrát taky pro a Míla s Járou nechtěli nic riskovat a sáňovat nad silnicí. Nedávné ponaučení jim stačilo.