13/IV

Na čas jsme si dali s Radkem pokoj. Radek měl výčitky svědomí. Za týden ho to ale přešlo. Tak jsme o velké přestáce pomazali zespoda kliky všech tříd zubní pastou. Pak jsme přemýšleli, jak se zbavit poloprázdné tuby. Rozhodl jsem se, že ji nněkomu strčím do kapsy. Radkovi jsem to radši neříkal, protože by byl určitě zase proti. Nejdřív jsem uvažoval o Martinovi. Ten má v zadních lapsách džín dost věcí, proto mu dost odstávají a dobře by se mu tam ta tuba zasunula. Martin je sice dobrý kluk, ale na někoho se to svéct musí, aby to nebylo na nás. Pak mi ale padl do očí Igor. Ten má taky v kapsách svých manžestráků hodně věcí a má zadní kapsy dost volné, takže se mu tam ta tuba líp zasune, protože tam má víc místa. Šlo to hladce, jenom jsme přišel k Igorovi zezadu a pastu jsem mu do kapsy jenom spustil a sama tam zajela, aniž by Igor něco cítil A ani skoro nekoukala ven.

Na konci přestávky se na to přišlo a byl z toho poprask. Pavlíček a Zaoulová se um,azaly od pasty. Služba na chodbě, kterou měli dva kluci z osmičky, to musela utírat.

Začalo vyšetřování. Pavlíček si vytapoval největší grázly a prohledal jim tašky, jestli tam náhodou tubu nemají. Kdyžnic nenašli, chtěla Zoulová prohlížet tašky i ostatním, ale Pavlíček ještě dříve chtěl vidět, co mají ti vytipovaní v kapsách a tak tubu u Igora našel. Prý dostal taky výprask. Bylo to ale v kabinetu a tak to nikdo neviděl, takže to není jisté. Akorát, když odcházel z kabinetu, tak měl v očích trochu slzy.