10/I

Poslední týden utekl jako vosa a jeli jsem domů. Brácha si ještě vyměnil adresu s Ivem. Po cestě jsem porovnával svoje kamarády. Srovnával jsem Marka, Davida, Míšu, Martina a Pavla Čepičku. Těžko bych z nich vybral jednoho nejlepšího. Všichni jsou dobří, snad jenom Martin je z nich největší frajer, i když to hodně maskuje. S Martinem se ale asi už neuvidím, ale z těch pěti bych ho dal stejně až na páté místo. Dokonce i brácha byl tyhle prázdniny docela fajn. Jak jsem tak na něj v autě cestou poukal, tak jsem musel uznat, že je to docela fajn brácha a že bych jiného nechtěl.

Domů jsme dojeli před polednem a hned po obědě jsem šel za Míšou. Míša už má spravené letadlo a tak jsme ho šli pouštět. Míša mi zase předváděl různé akrobatické kousky. Pak ho ale zase letadlo přestalo poslouchat. Podíval jsem se dalekohledem na protější stráň a stál tam zase ten chlap s vysílačkou. Katadlo Míšovi uletělo až na protější stráň. Běželi jsme tam, ale než jsme tam doběhli, chlap i letadlo byli pryč. Míšovi bylo do breku.