8/XVIII

Další den se dohrával fotbalový turnaj družin, který je už jednou z posledních sportovních disciplín, která ještě není dohraná. V šachách mám už odehrané všechny partie. Porazil jsem Martina, Radka, Bráchu, Péťu i Viktora. Turnaj ale ještě dohraný není. Mám osm vítězství, jednu remízu a tak očekávám druhé nebo třetí místo. Horší jak třetí být nemůžu. Teď bude záležet na tom, jak bude hrát Olda, s kterým jsem remízoval. Taky mi pomohlo to, že Alan odjel domů, a protože neměl odehráni polovinu partií, tak se jeho výsledky anulovaly. Takže mám teď jenom porážku s Romanem.

Dohraný je už i turnaj v badmingtonu. V mladší kategorii jsem porazil po velkém boji Míšu 2:1 a Štěpán porazil Michala taky 2:1. Se Štěpánem jsem svedl velkou bitvu. Na to, že je to prvňák, hraje fantasticky. Nezbylo mi, než ho prostě uhonit. Přesto jsem s ním měl co dělat. Třetí místo si vybojoval Michal nad Míšou. Ve starší kategorii jsem porazil Radka a Míša prohrál s Markem. Na Marka jsem nestačil ani já a tak jsem skončil třetí. Míša porazil Radka a tak bojoval se mnou o třetí místo. Porazil jsem Míšu 2:1.

V pingpongu je zatím odehrán jen turnaj mladší kategorie, starší kategorie se bude hrát až v neděli. V mladší kategorii jsem se bez problémů probojoval mezi osm nejlepších. V cestě mi stál akorát Vojín, kterého jsem porazil v setech 21:1 a 21:0. V dalším kole jsem se utkal s Radkem, který přesvědčivě porazil šprta Libora. Nepustil jsem ho ani přes desítku. Radek sice hraje na druháka dobře, ale na mě neměl. To jsem ho ještě šetřil a nedával jsem na něj moc smečů a hlavně jsem mu nedával vůbec krátké míčky za síťku, na které by nedosáhl. Moje kroucené podání docela vybíral, akorát ho občas víc zvedal. Já jsme na něj ale stejně nesmečoval a radši jsem s ním aspoň chvíli pinkal. Zatloukal jsem jenom vyloženě vysoké míče, protože kdybych je jenom pinknul, tak by smečoval Radek. To mi dvakrát udělal.

V semifinále jsem hrál podle očekávání s Michalem. Tomu se naštěstí moc nedařilo a mě to naopak šlo a tak jsem ho porazil. Míša porazil Borise a utkal se se mnou ve finále. Byla to velká bitva, ale nakonec jsem vyhrál. Ve čtyřhře jsme spolu s Míšou porazili ve finále bráchu s Michalem. Do finále jsme se probojovali přes Borise a Honzu a brácha s Michalem přes Radka a Martina.

Holky už pingpong taky dohrály. Vyhrála Blanka před Helenou a Kristýnou. Máme za sebou už i střelbu. V mladší kategorii překvapil Honza, který vyhrál. Já jsem třetí za Borisem. V absolutním pořadí to vypadá takhle: 1. Petr, 2. Roman, 3. Honza, 4. Boris a Olda, 5. já, 6. Oskar, 7. Míša, 8. Radek, 9. Pavel a 10. brácha.

Vybíjenou jsme vyhráli před Lvama z Táborníků. Piráti jsou poslední, přestože Pavel, Péťa, Boris a Honza makali a jsou šikovní. Jenže Čenda, Vojín a ti dva malí šprtíci jim to hrozně kazili. My jsme měli hrozné štěstí, když jsme hráli proti Lvům. Nakonec zachraňovali situaci Míša, Petr a Marek, který byl kapitánem. Ten hrál skvěle. Přestože nastoupil, když Lvi byli v poli ještě tři, ztratil pouze jediný život, a to až po nastoupení kapitána Lvů Romana. Ten byl nepříjemný, protože každý míč, který na něj letěl zepředu, chytil. Nakonec jsme ho ale stejně udolali.

Dohraný je už i volejbal. Hrálo šest družstev. Hráli jsme každý s každým na dva vítězné sety. S přehledem vyhráli jenom Roman, Olda, Bořek, Helena  a Hana. Druzí byli Marek, Petr, Kristýna, Anna a Blanka. Já s Míšou, bráchou, Michalem a Pavlem jsme skončili třetí, ale těsně. Čtvrtí skončili Boris, Honza, Gusta, Oskar a Péťa a pátí Viktor, Radek, Martin, Jakub a Ota, kteří dokázali porazit akorát Hynka, Víťu, Čendu, Libora Štěpána. Na to, že to ale je družstvo ze samých druháků a jednoho třeťáka, se drželi dobře. Vynahradili si to v zápase s Vojínovým mužstvem, kde něco uměl akorát Štěpán, ale sám to uhrát nemohl. Tak si Vojínovo mužstvo uhrálo za celý turnaj jenom tři body, které uhrál Štěpán přímo z podání proti malým klukům.

Dneska se hrají dva poslední zápasy ve fotbalu. Nejdřív hráli Táborníci s Pirátama o třetí místo, protože zatím mají jen samé porážky. Byl to vyrovnaný boj. Piráti hráli prakticky ve čtyřech, protože malé šprtíky nepostavili a Vojín s Čendou byli spíš jen do počtu. Čenda se ale snažil a aspoň občas přihrál. Vojína strčili nejdřív do obrany, když ale dal vlastní gól, vyhnali ho od brány do útoku. Tam sice překážel, ale nemohl aspoň dávat vlastňáky. Táborníci byli podstatně vyrovnanější, ale Boris, Honza a Pavel je jednoznačně přehrávali. Péťa byl v bráně a chytá docela dobře. Viktor chytá Táborníkům a taky dobře, ale holky moc nevynikaly, snad jedině Kristýna. Gustovi to taky moc nešlo a Oskarovy tři góly a jeden Jakubův jim k vítězství nestačily. Prohráli 5:4.

My jsme hráli s Lvama o vítězství. Zápas soudcoval Eda jako hlavní rozhodčí a na pomezí byli Luděk a Jarda, takže rozhodčí byli zcela neutrální. Favorité byli Lvi. Jsou starší a taky mají lepší výsledky. Táborníky porazili 7:0 a Piráty 8:2, kdežto my hráli s Táborníkama 5:1 a s Pirátama 6:5. Proto fandili skoro všichni nám. Blanka s Xénií nám držely palce proto, že chodí s námi do třídy a Anna s Kristýnou zase chodí do třídy s Markem a Petrem. Oskar s Gustou sice s Markem a Petrem do třídy nechodí, ale jsou stejně staří a kamarádí spolu. Jakub s Viktorem zase kamarádí s Radkem a s Martinem. Bartáčkovi byli jednoznačně pro nás a Boris s Honzou taky, Lvům fandili akorát Vojín, Víťa a Libor. Čendovi to bylo jedno.

Rozhodli jsme se, že dáme do zápasu všechno. Máme už i optimální sestavu. Do brány šel brácha, který z nás chytá nejlíp. Já jsem šel do útoku, protože nejsem moc dobrý v osobních soubojích a v obraně bych se jim vyhnout nemohl. Se mnou šel do útoku ještě Míša a Michal. Marek s Petrem zajišťovali obranu. Radek s Martinem zůstali jako náhradníci. Radek hraje sice dobře, na druháka až neskutečně dobře, ale proti osmákům bude přece jenom platnější Michal. Jinak hraje Radek asi stejně dobře jako Michal.

Radek byl trochu smutný, že je jenom náhradník, ale nakonec uznal, že proti osmákům by se asi moc neprosadil. Ostatně si už zahrál celkem dost, protože hrál celý zápas proti Pirátům a druhou půlku proti Táborníkům.

Bylo to hrozně vyrovnané. Nejdřív šli do vedení Lvi. Roman nám dal gól a prohrávali jsme 0:1. Michal pak zahodil dvě vyložené gólové šance, kdy netrefil prázdnou bránu ze dvou metrů a vzápětí z půl metru nastřelil míč do Ondry, který za Lvy chytá. Dneska mu to vůbec nešlo a tak se nechal vystřídat Radkem. Ten byl rád, že si zase zahraje. Ostatně ještě nebyl na hřišti ani minutu a už mi nahrál na gól a bylo to 1:1. V zápětí obdržel od Radka perfektní přihrávku Míša a vedli jsme 2:1. Měli jsme ještě další šance a Marek zvýšil na 3:1. Ota ale snížil na 3:2 a Bořek vyrovnal. Dostal jsem se do gólové šance, ale Bořek mi chtěl míč ukopnout, při tom uklouzl a nechtěně mi šlápnul na nohu. Projela mi jí ostrá bolest a zůstal jsem ležet. Bořek se mi omlouval. Hned ke mně běželi Jindra s Maruškou Nemohl jsem se na nohu postavit. Jindra mi nohou zahýbal, zasyčel jsem bolestí. Po Jindrově zákroku ale bolest v noze značně polevila. Řekl jsem Martinovi, ať mě na chvíli vystřídá, že to zkusím rozchodit. Martin měl radost, že si aspoň chvíli zahraje a samou snahou se mohl přetrhnout. Málem dal gól.

Byl poločas. Nohu jsem nerozchodil a tak Martin na hřišti zůstal. Radek dal gól, ale dlouho jsme nevedli, protože Roman zase vyrovnal. Za nedlouho jsme dostali dva góly od Oty a Štěpána. Nepříjemně se blížil konec zápasu. Do gólové šance se dostal Radek. Helena ho sfaulovala a kopali jsme penaltu, kterou si Radek sám kopl a bezpečně ji proměnil. Naznačil Ondrovi, že to kopne k levé tyči, pak si ale zahrál na Panenku a dal to na střed brány. Při tom  mu ale zatrnulo, protože Ondra se míče ještě dotkl nohou a zdvihl ho do břevna. Od břevna se ale míč naštěstí odrazil do brány.

Těsně před koncem Petr vyrovnal. Eda se teď ptal, jestli chceme prodloužení nebo penalty. My byli pro penalty, ale Lvi pro prodloužení. Jsou si moc dobře vědomi, jakou mají slabinu v Heleně, při kopání penalt. Prodloužení dostalo přednost. Ujali jsme se vedení a kluci zabetonovali obranu. Jenže Lvi nakonec stejně vyrovnali. Tak došlo i na penalty. V první sérii nedal Petr. Všichni jsme trnuli. Kdyby brácha nechytil penaltu Heleně, tak jsme byli ztracení. Helena kopala bodlem a kopla ji docela dobře. Brácha to jen tak tak vyrazil nad břevno. Na druhou sérii se Petr nechal vystřídat Michalem. Michal penaltu bezpečně proměnil. Rozhodla až Helena, která nastřelila bráchu a nedala.

Lvi teď asi ,litovali toho, že jsme se před turnajem dohodli, že v případě rovnosti bodů nebude o prvním místě rozhodovat skóre, ale bude se prodlužovat a kopat na penalty. Jinak by totiž při remíze vyhráli Lvi, protože mají lepší skóre než my.