8/XVII

Když si Míša ráno stlal postel, šel kolem Boris a z legrace praštil Míšu konečkama prstů. Míšu to hodně štíplo a praštil s Borisem o zem. Jenže Boris se praštil hlavou o podsadu stanu a zůstal ležet. Míša se k němu sklonil a zbledl. Boris měl rozbitou hlavu a tekla mu krev. Já, brácha a Michal jsme na to vyděšeně koukali. Marek neztratil duchapřítomnost a doběhl rychle pro Marušku. Ta Borise ošetřila a Eda ho odvezl k doktorovi.

Míša se teď poprvé opravdicky bál. Bylo mu do breku. Moc ho to mrzelo, protože Boris je fajn kluk a oba s ním kamarádíme. Míša věděl, že to Boris myslel jenom z legrace, občas se takhle s klukama škádlíváme. Míšu si zavolal Milan. Míšovi se za ním nechtělo, ale musel. Měl jsem dojem, že se mu snad podlomí nohy, když za ním šel.

Milan byl hrozně naštvaný a řekl Míšovi, že ho pošle domů. Míša se vrátil do stanu a bylo mu do breku. Když se Boris vrátil od doktora, měl na hlavě tři stehy. Má to na čele, takže ho nemuseli ani ostříhat. Toho se Boris cestou bál, aby ho neostříhali, protože zná dva případy, kdy si kluci rozbili hlavu a museli je ostříhat. Boris si ale na svých dlouhých vlasech hodně zakládá.

Řekli jsme Borisovi, že Míša za to pojede domů. Šel za Milanem a řekl mu, že to začal on, a že Míša za nic nemůže. Milan myslel, že Boris jenom Míšu kryje, ale Boris mu přesně popsal, jak k tomu došlo a my to potvrdili. Míša se totiž vůbec nehájil a neřekl Milanovi, jak to bylo. Milan viděl, jak to Míšu hrozně moc mrzí, a ocenil taky to, že se Míša nechtěl vymlouvat. Řekl, že si to teda ještě rozmyslí. Večer na nástupu dostal Míša podmínečné vyloučení a jemu i Borisovi bylo strženo deset bodů. Míša si oddechl a my s ním.

Milan musel jet ještě podepsat protokol o Borisově rozbité hlavě. S Oldou odjeli. Chvíli po nich přijela do tábora kontrola. Byli to dva asi pětadvacetiletí muži a asi stejně stará žena. To je prý hygienička. Věnovala se jí Martina, protože Maruška měla plné ruce práce s Oldou, který je nemocný. Zvracel a má horečku. Je nemocný už třetí den. Chvíli se o něj musela starat Jana, protože Maruška se jako zdravotnice musela věnovat hygieničce. Ta byla celkem spokojená, akorát měla narážky na to, že někteří kluci mají hodně dlouhé vlasy. To měla zrovna na mysli mě a Borise.

Řekl jsme jí, že když si je pravidelně češu a myju, že to nemůže vůbec vadit.  Naštěstí jsem si zrovna včera myl hlavu a učesaný jsem byl taky dobře. I s Borisem mohla být spokojená. Mezi námi kluky s delšími vlasy nenašla nikoho, kdo by byl rozcuchaný nebo měl vlasy neumyté a špinavé. Tak o tom přestala mluvit, akorát upozornila, že na táboře na Pancíři, který je nedaleko odsud, se vyskytly vši, a že je teda potřeba dodržovat zvýšenou hygienu vlasů.

Šly sepsat protokol o kontrole. Mezitím se už vrátil i Milan a neměl moc dobrou náladu. Eda s Janou odvezli Oldu k doktorovi. Kontrola se ještě bavila s Milanem a pak si šli vypít do jídelny kafe, které uvařila Martina. Chvíli po jejich odjezdu se vrátili od doktora Eda, Jana a Olda.

Olda se za dva dny uzdravil a hned se začal zase frajeřit a vytahovat na nás mladší. Chtěl nakopnout Míšu, ale Roman ho zarazil a žertem mu řekl: "Toho radši nech, nebo ti taky rozbije hlavu a musel by domů, protože je v podmínce."

Olda nic nevěděl, protože byl nemocný, a tak se začal vyptávat. Roman mu teda vše řekl. Olda nevěděl ani o tom průšvihu s pitím vína. Míša mu začal imponovat tím, že je v podmínce. Přestal na něj úplně frajeřit a dokonce ho pozval, aby se šel s ním a ještě s dalšími staršími kluky po večerce dívat, jak se budou mýt Martina, Maruška a Jana. Míša řekl, že by šel moc rád, ale že nemůže riskovat, když má tu podmínku. To Olda uznal.

Olda přestal frajeřit i na bráchu a Michala. Ti u něho stoupli v ceně tím, že dostali důtku za pití vína. Na mě se ale vytahoval dál. Sekl mě konečkama prstů a řekl mi, že jsem pěkná bábovka, když jsme šel spát a nepil jsme s nima. Rozhlédl jsme se a když jsme zjistil, že není v doslechu žádný vedoucí ani instruktor, tak jsem  mu řekl, že je naivní, když si myslí, že jsem tam nebyl. Jenže jsem utekl. Nevěřil, ale brácha s Michalem mi to dosvědčili. Řekl, že jsem teda borec, když jsem dokázal zdrhnout a myslím, že mě teď cení ještě víc než bráchu a Michala.

Po večeři jsem se Oldy zeptal, jestli bych se s ním mohl jít dívat, jak se budou vedoucí mýt. Řekl mi, že jo, že se pro mě po večerce staví. Martina, Maruška a Jana se budou umývat asi v půl desáté. Noční hlídku měli Štěpán a Ota a ti byli podplacení žvýkačkama. Šlo nás celkem šest: Roman, Olda, Bořek, já, Pavel a Péťa. Moc jsme toho ale neviděli, protože nás přistihl Milan. Jediní já a Olda jsme zdrhli. Ostatní chytl. Zase jsem u Oldy stoupl v ceně, že jsme dokázal utéct. Ráno mi řekl, že jsem docela správný kluk, že jsem taky zdrhnul a nenechal se chytit.

Roman, Bořek, Pavel a Péťa za to dostali důtku a všem Milan strhl deset bodů.