Na úvodní stránku



1/VIII

Miloslav Fuček

Kamarádi

Přečteno: 592


Kapitola první, VIII. část


Ráno jsme si dali sraz už v osm. Brácha s Lubošem, Michalem Gazdou a ještě několika dalšími čtvrťáky se jeli koupat taky, ale nezávisle na nás. Jeli jsme na celý den k rybníku Olšíňák. Rodiče nám dali s sebou oběd.

Když jsme dojeli, zabrali jsme nejdříve výhodná místa. Měli jsme s sebou tři deky, na které jsme se pohodlně vešli. Já, Míša a Martin jsme ještě měli nafukovací matrace a Míša, Martin a Radek Šimek měli i ploutve a potápečské brýle.

Brácha s klukama se usadili kousek vedle nás. Brácha s Lubošem měli deky, na které si s nima sedli Michal Gazda, Marek Polák, David Motyčka a Radek Suchánek, který chodí do 4.B.

Hned jsme vlezli do vody. Plavali jsme na matračkách a různě se potápěli. Pak jsme se domluvili a udělali jsme zátah na čtvrťáky. Míša byl ale názoru, že by nás neměla být přesila, že by to nebylo fér. To Martin podpořil. Jich je šest, takže dva z nás by měli zůstat na břehu. Navrhl jsem, že by to měl být Míša, když to vymyslel, ale ostatním se to moc nelíbilo. Nakonec se rozhodl Dan, že zůstane na břehu a René se k němu přidal. Martin s Míšou jim řekli, že je pak vystřídají.

Šli jsme do vody jakoby nic. Já jsem jel na matračce s Martinem, s tím že Martin se pak potopí v brýlích pod vodu. Na druhé matračce jel Míša s Radkem Holubem a na třetí matračce jel Ondra s Radkem Šimkem. Čtvrťáci měli taky tři matračky. Na nich teď byli brácha, Michal Gazda a Marek. Vyrazili jsme s pokřikem k útoku. Všechny čtvrťáky jsme potopili pod vodu. Pak jsme se vrátili na břeh.

Brácha se rozčiloval, že jsme srabové, ale já jsem ho usadil, že nás na ně útočilo jen šest a že jsme nevěděli, že jsou takové bábovky. Michalovi Gazdovi se boj ve vodě líbil a proto s bojem souhlasil, ale chtěl, aby nás bylo o jednoho míň, protože jsme o rok starší. Já jsem ale uhádal stejný počet s tím, že třeba Míša je z nás nejmenší a je menší než nejmenší z nich Radek Suchánek.

Michal s tím nakonec souhlasil a odebrali se k válečné poradě. Vyrazili jsme k druhé bitvě. Protože jsem argumentoval s Míšou, že je malý, nemohli jsme ho teď nechat na břehu. Na to přišel Martin a Dan řekl, že klidně ještě zůstane na břehu on. Já jsem teď jel na matračce s Reném. Vyhráli jsme i druhou bitvu, ale ne tak lehce. Michal Gazda zůstal neporažen. Sice jsme ho s matračky svrhli, ale potopit pod vodu se nenechal. Naopak držel pod vodou Míšu a sebral mu brejle. Renému ukořistil jednu ploutev a mě vypustil jeden díl matračky. Z druhého mě sice taky vytáhl špunt, ale ten jsem ještě stačil zachránit. Dobře vyvázl i brácha. Ten taky podržel pod vodou Míšu a sebral mu obě ploutve. Míša ale taky ukořistil jednu ploutev, ale ani nevěděl komu. Byla to ploutev Radka Suchánka, kterého jsem podržel pod vodou, až se pořádně napil. Potom jsme šli na souši pro ukořistěné věci, ale Michal Gazda řekl, ať si je vybojujeme ve vodě, že na souši se bude pouze vyměňovat. Boj se totiž vede jen ve vodě.

Přesvědčil nás. Tak jsme vyměnili tu jednu ploutev. Do oběda jsme stihli ještě jednu bitvu. Přišel jsem při ní o matračku, ale kluci získali zpět ploutve a brýle. Po obědě jsme se utkali ještě čtyřikrát. Z čtvrťáků byli všichni spokojení, mimo Luboše, který má spíš klidnější povahu a po obědě už nechtěl bojovat. Napil se totiž nejvíc ze všech, protože se neumí moc bránit. Slíbili jsme mu tedy, že ho nebudeme držet pod vodou a bojoval ještě dál. Míša se taky hodně napil, ale bral to sportovně a nevadilo mu to.

V jedné bitvě po obědě jsem zůstal na břehu, aby kluci neměli řeči. Víc po mě namůže nikdo chtít, když Míša zatím nebyl na břehu ani jednou. Kluci vybojovali zpět moji matračku, ale přišli o Míšovu. Čtvrťáci s náma byli ve vodě celkem rovnocenní.

Když jsme šli domů, tak jsme si vyměnili zpět naši matračku za jejich ploutve a brýle. Jinak jsme měnili jen stejné věci, ale teď už jsme odcházeli, tak jsme si věci prostě vrátili. Domů jsme jeli společně. Míša se skamarádil s Radkem Suchánkem a skoro celou cestu si s ním  povídal. Radek se zase bavil s Lubošem. Po dnešku jsme se přestali čtvrťákům vysmívat a říkat jim, že jsou bažanti. Uznali jsme, že nejsou zas tak špatní. Všichni mimo Michala Gazdy to přijali skromně, ale Michal byl teď ještě oraženější. Mě si ale od té rvačky na záchodě pořád nevšímal a já jeho taky ne. Dokonce ani ve vodě jsme se moc neutkávali.

V neděli jsme se šli koupat zase. Boje pokračovaly. Měli jsem s sebou víc matraček. Bojovali jsme deset proti deseti, protože jsme potkali Libora Mařatku a Petra Kocourka. Čtvrťáků jelo tentokrát deset. Po obědě přijel s rodiči Ondřej Korálek a tak se k nám přidal. Střídal se s Danem a občas s Radkem. Jednou ho pustil i Martin a dvakrát Libor. U vody jsme viděli také Vojína, který tu byl s rodiči autem. Měl tu s sebou i malého brášku Martina, který chodí asi do druhé třídy. Myslím, že asi nebude po Vojínovi. Vypadá totiž vcelku jako správný kluk. Přijel v dost ošoupaných džínách a má i dost dlouhé vlasy. Umí docela dobře plavat a potápět se. Ještě s dvěma malými kluky se shazovali s matraček. To určitě nebude takový šprt jako Vojín.


Sdílet na Facebooku

Zpět


Provozuje a vytvořil Ing. Miloslav Fuček - MF SOFT
Všechna práva vyhrazena ©2002-15
Kopírování částí webu či přebírání částí textu není povoleno bez souhlasu majitele webu.

Dnes je sobota
21.04.2018