Kapitola dvacátá

V zimě jsme udělali v rámci našeho střediska lyžařské a sáňkařské závody. Na sáních jsem vyhrál. To jsem porazil i Radka Kostku. Na lyžích byl nejlepší Honza, těsně za ním byl Radek Kostka. Já skočil až šestý. Třetí byl Radek Mrázek, čtvrtý Michal a pátý Mirek. Takže náš klub dopadl v téhle soutěži zase poměrně dobře. Pomohli jsme si zvláště v saních, protože třetí byl Michal.

Na jarní prázdniny jsme připravovali v rámci střediska zimní tábor. Pak se na chvíli vrátíme do školy, budou Velikonoce a hned po nich pojedeme na školu v přírodě. No a pak už budou zase další klubové výpravy. O letních prázdninách si uděláme v našem středisko tábor. První tři týdny pojedu na tábor, kde jsem byl loni. Letos ho mají v prvním turnusu. Pak pojedu na tři týdny s rodičema stanovat do kempu a poslední tři týdny bude tábor s klubem a střediskem. Takže bude pořád se na co těšit.

Katka si všimla, že mám fotku Jany a ptala se mě jestli s ní chodím. Řekl jsem jí, že jsem s ní chodil o prázdninách a teď, že si s ní dopisuju. Chvíli jsme se bavili, až mi nakonec Katka druhý den dala svojí fotku. Takže teď nosím obě.

Michalovi se Katka taky líbí. Když přišel k nám do třídy, tak na tom byl u Katky dobře. Před tím měla Katka z kluků z naší třídy nejraději mě. Když jsme se ale s Michalem skamarádili, Katka už zase začala víc stát o mě, i když s Michalem se baví velice přátelsky. Fotku ale dala jenom mě. Michal to ale bere sportovně a shodli jsme se na tom, že naše kamarádství žádný vztah k holkám nenaruší. Michal uznal, že u Katky jsem to vyhrál já. Michal mi možná pomohl i tím, jak se na mě frajeřil. Statečně jsem mu vzdoroval a to nakonec Katka ocenila.

Od chvíle, kdy mi Ivan pomohl při dílnách a zachránil mě od poznámky od Málka, se můj vztah k němu dosti změnil. Ivan, jako by uměl ocenit to, že jsem ho nikdy za žalování moc nemlátil, na mě přestal žalovat. Občas jsem mu za to pomohl při dílnách, kde stále sedíme v jedné lavici. Ivan totiž moc šikovný není a já měl při tom třídění šroubků dost času mu pomoct a poradit

Jednou začal na Ivana frajeřit Gusta a chtěl ho bít. Důvod k tomu ale neměl, protože Ivan na něj nežaloval. Tak jsem se Ivana zastal. Byl to velice dramatický okamžik, protože od poslední vzájemné rvačky jsme se spolu já ani Gusta prát nechtěli. Gusta byl teď ale v situaci, kdy nemohl couvnout, pokud nechtěl, aby to vypadalo, že se mě bojí. Nechtěl jsem ho do téhle situace dostat, protože ani já jsem se prát nechtěl, ale chtěl jsem Ivanovi pomoct za to, že on pomohl mě.

Situaci vyřešil Michal. Stoupl si vedle mě. Takže teď jsme se zastávali Ivana oba. Gusta měl příležitost se se ctí stáhnout, protože proti dvěma mu to nemohl nikdo vyčítat. Gusta toho taky okamžitě využil. Zamumlal něco o přesile a šel pryč. Myslím, že byl nakonec rád, že se do toho Michal přimíchal, protože jinak bychom se poprali.

Začalo druhé pololetí. V dílnách jsme pokračovali v druhém výrobku. Pomalu jsem doháněl svoje spolužáky. Ti postupně výrobky odevzdávali a učitel jim dával jedničky a dvojky. Honza měl vztek, protože někteří měli výrobky horší než on, ale za ředitelkou nešel. Dál přebíral šroubky, za tím co ostatní dělali nejrůznější práce pro školu.

Jako předposlední odevzdal Ivan. Učitel na mě začal spěchat, že už jsem poslední. Viděl, že můj výrobek zatím nemá chybu a chtěl mě znervóznit, abych něco zkazil. Nechtěl mi radit, vždycky mě odbyl, abych dělal.

Hned druhou hodinu po tom, co odevzdal Ivan jsme kreslili přípravu na další výrobek. Jindy dělá učitel aspoň nějakou teorii, teď ale asi naschvál spěchal, aby mě znervóznil. Nakreslil jsem si plánek nového výrobku a pokračoval jsem v klidu ve starém. Ostatní začali dělat nový výrobek. Ten bude celý ze dřeva.

Svůj výrobek jsem dodělával ještě dvě hodiny. Pak jsem ho odevzdal. Učitel na něm hodně dlouho hledal chyby. Nic nenašel. Tak aspoň řekl, že jsem ho odevzdal s víc jak dvouhodinovým zpožděním a dal mi dvojku. To mě naštvalo. Řekl jsem mu, že jsem začal o víc jak čtyři hodiny později. Na to mi řekl, že o tom se mnou nebude diskutovat.

Začal jsem dělat na dalším výrobku. Brzy jsem dohnal ostatní. Byl to lehký výrobek - polička. Takže jsem si vypracoval i malý náskok. Učitel teď neměl záminku mi neporadit. Dělal to ale hrozně nerad.